Maličkosti z Malých Karpát: Pomník Járy Cimrmana

Ľuboš Vodička - 8.5.2021
Cimrman

Mám rád český humor. Myslím, že to nie je len preto, že korene Vodičkovského klanu siahajú na Moravu. Skôr to bude tou sladko-horkou príchuťou ľahkého týrania sa. Česi sa môžu pýšiť velikánmi, ktorí sa zapísali do histórie. Môžu sa pýšiť svojimi panovníkmi (a bez rozpakov sa hlásia aj k tým uhorským, ktorých máme my problém označiť za „svojich“). Môžu sa pýšiť mnohými osobnosťami, ale napriek tomu sa sem-tam nájde dramatik, ktorý objaví novú, najmä však celistvo fiktívnu osobnosť. Cisárovho pekára, cisárovho vojaka Švejka, cisárovho génia Járu Cimrmana.

Nepodarilo sa mi nájsť zmienku o autoroch pamätnej plakety venovanej tejto „osobnosti“ českej histórie, ktorú inštalovali v lesoch nad bratislavskou Račou. Aj tak si dovolím poďakovať im. Ďakujem, že ste to spravili. Nápad hodný génia Jári Cimrmana.

Pamätám sa, že pred pár rokmi prebehla v správach aj zmienka o tabuli. Aj o autoroch. Ale zabudol som na tabulu, aj na správu. Kým sme tuším v zime roku 2019 na tabulu pod vrchom Malá Baňa nenarazili.

Cimrman

Jára Cimrman, ležící, spící

Pamätáte sa na tento Svěrákov a Smoljakov film z roku 1983? Pre väčšinu Slovenska vo vtedajšom Československu to bola prvá veľká správa  o Majstrovom živote a diele v historických súvislostiach. Moc som mu neporozumel. Pobavil ma, to áno, ale ... absolútne ľahká absurdnosť (ne)existencie osobnosti v máličko predbehnutej reálnosti (pretože Mistr tu právě byl ale odešel!), som si vychutnal až o niekoľko rokov. Ako keď sa zahryznete do tvrdej broskyne. Tá krásne omamná chuť sladkej dužiny tam už je ... len to bolo priskoro.

Cimrman v životných reáliách

Predstavovať Járu Cimrmana najlepšie zvládnu len jeho rodáci. Budem teda citovať českú wikipédiu:

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 16. září 1966 v humoristickém pořadu (Nealkoholická) Vinárna U Pavouka v Československém rozhlase.  Byl popsán jako řidič parního válce a sochař, neúspěšně vystavující v nafukovacím pavilonu předměty zdeformované jejich přejetím parním válcem. Reportáž vedl Zdeněk Svěrák...

 Jára Cimrman se narodil ve Vídni mezi lety1869 a 1874. Jeho otcem byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlen Jelinková. Cítil se však býti Čechem, o čemž prý svědčí poslední zápis z jeho deníku, kde vyjadřuje touhu „uvidět svou vlast Böhmen“. Podle narativu Divadla Járy Cimrmana byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, vědců, kriminalistů a sportovců své doby.

Za místo Cimrmanova stáří je v semináři ke hře Lijavec označen starobinec ve Frymburku podle semináře k Poslu z Liptákova zemřel na samém počátku první světové války. Místem Cimrmanova stáří byla podle tohoto semináře pojizerská fiktivní obec Liptákov. Od této obce se následně odvíjí příběh, kterým herci Divadla Járy Cimrmana popisují „znovuobjevení“ osobnosti Járy Cimrmana – právě tam byla totiž nalezena truhla s géniovým dědictvím. Poslední uvedená hra Divadla Járy Cimrmana, České nebe, však zahrnuje informaci, že Jára Cimrman žil a tvořil i během první světové války a tuto hru napsal v Dymokurech.

O Cimrmanově manželství, natož potomcích, nebylo dlouho nic známo. Teprve vyslaná sedmičlenná expedice objevila v liptákovské hospodě U Sirotků mezi spícími opilci jedince s dědičným „pahrbkem geniality“ na temeni hlavy – liptákovského občana Josefa Schmoranze, který je s nejvyšší pravděpodobností Cimrmanův vnuk. Ten zároveň způsobil expedici drobné zklamání, neboť byl nejprve považován za pyrotechnika, ale ve skutečnosti je úředníkem.[1]

Cimrman

 Koniec pozemskej púte velikána českej histórie nakoniec bol objasnený. Neďaleko obce Dolní Heřmánky v Libereckom kraji sa nachádza pomník tragickej smrti s textom: Na tomto místě tragicky zahynul 12. 5. 1921 Jára Cimrman, když se vracel z trhu v Mělníku ve svém novém vynálezu, automobilu s motorem na stlačený vzduch a vodu. Automobil se v těchto místech porouchal a vybuchl[2].

Jára Cimrman je niečo ako Murphy a jeho zákony, ako  Jááánošííík z Radošiny. Jedna z tých osobností, ktoré stvorila pokrivená realita zvláštnych rokov samovlády jednej strany. Veselé aj smutné je, že jej filozofický pohľad na svet plný absurdít nestratil nič na svojej šťavnatosti. Vlastnou „múdrosťou“ opäť a opäť dopĺňame palivo geniálnych nápadov jeho génia. Preto ma teší, že sme cimrmanovskú stopu našli aj na Slovensku 😊

Cimrman

Na ceste

Teda na ceste k pamätnému miestu. Je to jednoduché, z bratislavskej Rače sa po modrej značke vyberiete na kopec Malá Baňa. Keď turistický chodník prestane stúpať, pretne ho stará asfaltová cesta. Pri jej okraji je smerovník, ktorý ukazuje k Malej Bani. Vyšliapete strmší briežok (cca 10 m) a uvidíte vpravo sa odkláňajúci lesný chodník. Zdanlivo nezmyselne smerujúci kamsi do lesa. Zdanlivo, pretože on s plným pochopením pre význam miesta smeruje k pamätnej tabuli.

P.S. výlet k pamätnej tabuli ako sólo výlet nemá význam. Len si túto zastávku zakomponujte do vychádzky na Malú Baňu (vhodné pre deti v útlom veku), alebo do trochu dlhšieho výletu na Pánovu lúku s okruhom na Červený, alebo Biely kríž s návratom do Rače. Alebo kamkoľvek v rámci bratislavských Malých Karpát. Jediný problém, s ktorým sa budete potýkať je vysoký počet turistiky chtivých návštevníkov tunajších lesov.

Cimrman

Komentáre

Ak chcete písať komentáre, prihláste sa alebo sa zaregistrujte.